Stopy pokračují...

S úmyslem názorně vylíčit vývoj skokanského sportu za posledních 20 let jsem shromáždil v této knize zkušenosti ze čtyř olympijských závodů ve skoku na lyžích. Vyprávím dále o letní treningu kongsberských skokanů a o treningu a zážitcích z olympijského závodu ve sjezdu. Pokusil jsem se také vylíčit vám lyžařské technické finesy. Doufám, že některé z těchto zkušeností mohou prospět mládeži. Konečně vzpomínám také na skákání za války. Skokanům se dostalo v oněch letech více než kdy jindy příležitosti k pilnému treningu a také možnosti, aby si navzájem pomáhali; kamarádství, o které nebylo v norském lyžařském sportu nikdy nouze, bylo ještě více utuženo a stalo se ještě srdečnějším. Když jsem v roce 1938 psal knihu Stopy lyží brázdí svět, měl norský skokanský sport vysokou úroveň. Nyní nám budoucnost ukáže, zda pilný trening a pečlivé studie, kterými jsme se zabývali ve válečných letech, dokáží, bude-li stop ještě přibývat. Předmluva Sigmunda Ruuda, napsáno v Kongsbergu v září 1945.