Olympijská kronika 1894-1994

Po více ne? 1100 let se konaly ve starém Řecku ka?dý čtvrtý rok olympijské hry. Byly jedním z důkazů kulturní vyspělosti na?ich dávných předků. Století moderního olympismu se zdá vedle nich zanedbatelným. Jen?e světový vývoj se neobyčejně zrychlil. Lidstvo v něm vytvořilo převratné technické vynálezy i nesčetná umělecká díla, ale také pro?lo dvěma světovými válkami, které sérii olympijských her přeru?ily. Pravidlo olympijského míru - ekecheiriá - bohu?el dosud nepřevzalo. Přesto význam rychle se rozvíjejícího olympijského hnutí neustále roste. Touha sportovců celého světa stanout na nejvy??ím olympijském stupni je nekonečná. Stála jsem na něm sedmkrát a dovedu proto posoudit pocity těch ??astných, které jsou nezapomenutelné. Olympismus v?ak znamená více, ne? jsou pouhá sportovní vítězství. Jsou v něm sice vítězové, ale nejsou pora?ení. Vytváří hodnoty, které posunují lidstvo vpřed v jeho vývoji. Těmi hodnotami je nejen zdravé a silné tělo, ale i zdravý a silný duch: vzájemné porozumění, přátelství a láska. Lidstvo tyto vlastnosti potřebuje a i proto není olympismus na konci svého vývoje. Jeho dal?í rozvoj je závislý na činnosti Mezinárodního olympijského výboru i olympijských výborech jednotlivých zemí. Pocházím ze země, která má jeden z nejstar?ích olympijských výborů a měla u? v prvním MOV svého představitele. Proto se Český olympijský výbor hrdě hlásí k prvnímu století moderního olympismu, jeho? rozvoj a výsledky se tato Olympijská kronika pokusila zachytit. (Věra Čáslavská, tehdej?í předsedkyně ČOV)

xxx