Začal jsem hrát hokej jako kluk a skončil jsem jako dospělý muž a otec rodiny - svěřuje se svým čtenářům autor, slavný sovětský hokejista, bývalý člen reprezentačního týmu, nositel mnoha vyznamenání a titulů. K napsání knížky mu dalo podnět mistrovství světa ve Stockholmu r. 1969, jehož se poprvé zúčastnil nikoli jako aktivní hráč, ale jako divák.
Tento "pohled z tribuny" mu ukázal špičkový sport z nové stránky a přiměl ho k zamyšlení nad úlohou sportu v životě člověka. Není to tedy jen deník z mistrovství ani vzpomínky hokejové hvězdy. Boris Majorov se vážně zabývá různými problémy sportovce: kázní a morálkou, náplní volného času, spojením sportu se zaměstnáním či se studiem, poměrem spoluhráčů, úkoly trenérů, přestupy, vlivem tisku na výkon sportovce, osudem "přestárlých" sportovců. Přináší i historický pohled na vývoj sovětského a světového hokeje a při svých postřezích o jednotlivých hráčích, přátelích a fanoušcích uplatňuje i vysokou míru smyslu pro humor.