Zlato, stříbro, bronz - kompletní medailová sbírka, kterou přivezli naši olympionici z Nagana, předčila i naše nejtajnější přání. Tři medaile a čtrtnácté místo v hodnocení zemí budou navždy zaznamenány na účtu České republiky.
Tohle však nemůže vystihnout to, co jsme v únorových dnech roku 1998 prožívali. Když Kateřina Neumannová sváděla v bílé stopě statečný boj s ruskou přesilou. Když hokejisté v turnaji století posílali domů jednoho favorita za druhým. Když na Staroměstském náměstí vítalo výpravu z Nagana více než sto tisíc lidí. Když se po celé zemi znovu vzedmula vlna národní hrdosti, pošlapané ostudnými aférami a otrávené hašteřením politiků... Dlouhé, a před čtyřmi lety v Lillehammeru marné čekání na první zimní olympijskou medaili ukončila Kateřina Neumannová. Hokejový turnaj, v němž poprvé na olympiádě hrály všechny hvězdy tohoto sportu, měl být záležitostí Spojených států a Kanady. Českým hokejistům v Severní Americe dávali podobné šance na úspěch jako jamajskému čtyřbobu. Ale náš tým, v němž se trenérům podařilo obdivuhodně skloubit hvězdy NHL s hráči z Evropy, postavil všechny prognózy na hlavu. Zlato je tím zářivější, že na cestě k němu museli hokejisté porazit všechna nejlepší mužstva této planety. Neprůstřelný brankář Dominik Hašek se stal jednou z největších postav her v Naganu, středem pozornosti byl na každém kroku Jaromír Jágr, ale potlesk sklízeli i ti hráči, jejichž jména v zámoří před zahájením her nikdo vůbec neznal, nebo byla vyslovována s despektem...